Proč kauzy, kterými obci vznikly nemalé škody!!!

PROČ POVAŽUJEME PORUŠOVÁNÍ ZÁKONNÝCH ULOŽENÝCH POVINNOSTÍ A PŘEKRAČOVÁNÍ PRAVOMOCÍ NA OBCI ZA KAUZY ŠKODÍCÍ OBCI???

Protože zastáváme názor, že ÚŘEDNÍ OSOBY na obci, kterými dle zákona je člen zastupitelstva (starosta i radní) a odpovědní úředníci územní samosprávy, mají vykonávat svůj mandát zastupitele osobně, se znalostí právních předpisů. A to minimálně znalosti zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ale i jiných zvláštních zákonných předpisů. A vznik zákona o obcích je uvedené v právní normě – závazném právním názoru – JUDIKÁTU: NÁLEZU ÚS II. ÚS 87/04 ze dne 6. 4. 2005 ve kterém je tato věta: Důvodem, že zákonodárce v zákoně č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení – nyní zákon č. 128/2000 Sb.), vymezil pravomoc orgánu obce při nakládání s jejím majetkem, bylo ochránit tento majetek před neodpovědným jednáním jednotlivce.“ A my se snažíme právě o tuto ochranu, což budeme chtít prezentovat v tomto webu. 

Přece každý zastupitel přijal veřejný závazek, že se bude na svou čest a svědomí řídit zákony a Ústavou ČR, dle §69 odst. 2) zákona o obcích, tak snad musí přijat důsledky za nečestné jednání, např. i ten dle §159 zákona č. 89/2012 Sb., NOZ, (Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbalekdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky).Již od doby starých Římanů platí, „Ignorantia iuris non excusat“ (neznalost zákona neomlouvá)!

Ale na naší obci platí, že právě tato neznalost omlouvá a je hlavním ukazatelem pro hodnocení, že jsou ti nejlepší a nejkvalifikovanější zastupitelé! A další ukazatel je pouze znalost, že většina má vždy pravdu, a proto hlasují na pokyn bez znalosti. Přestože existuje v této souvislosti JUDIKÁT NS ze dne 4. listopadu 2015, sp. zn. 5 Tdo 316/2015, kde je uvedena tato právní věta: „Okolnost, že příslušné orgány obce připravily neúplné nebo nedostatečné podklady k hlasování kolektivních orgánů obce o hospodaření s jejím majetkem, přičemž jednotliví členové těchto kolektivních orgánů nakonec hlasovali v rozporu se zákonem a v rozporu s majetkovými zájmy obce, zpravidla vylučuje úmyslné zavinění jednotlivých členů příslušného kolektivního orgánu.“ A my se snažíme rozhodovat se znalostí zákonů, což budeme chtít prezentovat v tomto webu. 

PŘES TYTO NAŠE SNAHY JSME PREZENTOVÁNÍ V NAŠÍ OBCI OSOBAMI, KTERÉ KAŠLOU NA ZÁKONY, PORUŠUJÍ ULOŽENÉ ZÁKONNÉ POVINNOSTI, PŘEKRAČUJÍ PRAVOMOCI, ŽE PŘEDJÍMÁME, ŠKODÍME, POMLOUVÁME ATD.

A VÍTE PROČ???

PROTOŽE PRÁVĚ TI, CO ŠKODÍ, MAJÍ JEDINOU SNAHU:

  • UTAJIT OBČANŮM VŠECHNY PORUŠENÍ ZÁKONŮ
  • UTAJIT OBČANŮM PŘEKROČENÍ PRAVOMOCÍ
  • SVÉ CHYBY HODIT NA JINÉ
  • ODVRÁTIT ZA KAŽDOU CENU OD SEBE PODEZŘENÍ
  • UDRŽETE SE U MOCI

A proto tento web, kde se dočtete, že na základě výše uvedených skutečností obci vznikly nemalé škody! Protože v našem státě existuje právní předpis, který řeší povinnost nahradit škodu pro porušení dobrých mravů a porušení zákona, viz zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník s účinností od 01. 01. 2014. A garantujeme Vám, že někteří zastupitelé se možná, jestli si to přečtou, poprvé dozvědí o této skutečnosti až z tohoto webu, že existují tyto ujednání, které u nás na obci většinová koalice ignoruje, neboť jsou přesvědčení, že se jich to netýká:

§ 2909 Porušení dobrých mravů

Škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.

§ 2910 Porušení zákona

Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

§ 2911 Domněnka nedbalosti – A nedbalostí jednání je trestní!

Způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

§ 2912 Domněnka nedbalosti – A nedbalostí jednání je trestní!

(1) Nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale.

(2) Dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale.

§ 2913 Porušení smluvní povinnosti

(1) Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

(2) Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

§ 2914 Porušení smluvní povinnosti

Kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

§ 2915 Škoda způsobená několika osobami

(1) Je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. To platí i v případě, že se více osob dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila.

(2) Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud rozhodnout, že škůdce nahradí škodu podle své účasti na škodlivém následku; nelze-li účast přesně určit, přihlédne se k míře pravděpodobnosti. Takto nelze rozhodnout, pokud se některý škůdce vědomě účastnil na způsobení škody jiným škůdcem nebo je podněcoval či podporoval nebo pokud lze připsat celou škodu každému škůdci, byť jednali nezávisle, nebo má-li škůdce hradit škodu způsobenou pomocníkem a vznikla-li povinnost k náhradě také pomocníkovi.

§ 2916 Škoda způsobená několika osobami

Kdo je povinen k náhradě škody společně a nerozdílně s jinými, vypořádá se s nimi podle účasti na způsobení vzniklé škody.

§ 2917 Škoda způsobená několika osobami

Kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih.

§ 2918 Škoda způsobená několika osobami

Vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

§ 2919 Škoda způsobená několika osobami

Obohatil-li se škůdce na úkor poškozeného protiprávním činem nebo na základě jiné skutečnosti, která způsobila škodu, je škůdcovo obohacení i po promlčení práva poškozeného na náhradu škody bezdůvodné. Promlčí-li se právo poškozeného na náhradu škody, může se poškozený domáhat, aby mu škůdce vydal, co získal, podle ustanovení o bezdůvodném obohacení.

A PROTOŽE NAVRHUJEME A PROSAZUJEMEABY NA OBCI SE UPLATŇOVALA ŠKODA ZPŮSOBENÁ PORUŠENÍM ZÁKONA, PŘEKROČENÍM PRAVOMOCÍ, ČI PRO PORUŠENÍ SMLUVNÍCH POVINNOSTI, PO ÚŘEDNÍCH OSOBÁM, KTERÉ SE TOHO DOPUSTILI. A PROTO JSME U VĚTŠINOVÉ KOALICE NEOBLÍBENÍ. PROTOŽE PRÁVĚ PO NICH BY SE MĚLY ŠKODY UPLATŇOVAT SPOLEČNĚ A NEROZDÍLNĚ. A PROTO VZNIK TAKOVÝCH ŠKOD ZDE UVEDEME – KAUZY.