Naše úvaha k trestní odpovědnosti zastupitele obce.
Je zcela jasné, že u nás na obci vládnoucí, ta jediná spravedlivá většinová koalice, nikdy nemůže přiznat, že by někdy provedla špatné většinové rozhodnutí. Tím by přiznali pochybení a vznik škody obci. A tu by, dle platné legislativy – nového občanského zákoníku, (viz ÚVAHA – 3/4) musela obce po těchto osobách vymáhat.
A proto jim vyhovuje mlžení, lhaní a předkládání pouze svých polopravd. Přiznáním by totiž museli společně a nerozdílně tyto způsobené škody na základě překročení pravomocí, či porušení zákonných povinností, obci uhradit! A tomu se zuby nehty brání. A proto nikdo z nich nepotřebuje nás – naši nemlčící opozici, která kontroluje, vznáší! Takže je zcela zřejmé, že je jim cizí, aby nesli důsledky svých rozhodnutí. Nebo někdy jste byli svědci, že někdo vyvodil své důsledky ze svých osobních rozhodnutí při hlasování v orgánech obce. Nebo vy to máte v životě jinak? Určitě ne.
A proto je zcela jasně pochopitelné, že ti mocní (starosta/tka a radní) musí mít v ZO své zvedače rukou, jinak by dávno obci všechny škody museli zpětně zaplatit. Tito zvedači jim vyhovují, protože běžně neví, pro co v ZO hlasují. A dokonce ani neví, jaké důsledky zvedání rukou na povel pro ně může mít v budoucnu. Ale jak se to dozví, do čeho se na základě své naivitě a neznalosti nechali vtáhnout, tak je pozdě a pak býváme svědky, že ti chytří jejich vody opustili a ti druzí s nimi v té řece plavou dále! Oni přece nepotřebují v ZO osoby s vlastním názorem! A právě takové potřebuje naše obec!
U nás se potýkáme s jinou skutečností. Naší podporovatelé odcházejí, protože na jejich křivé jednání a na jejich ústní útoky nemají žaludek.
Budete souhlasit s námi, že by se mělo postupovat pod heslem „PADNI KOMU PADNI“. Jestliže jednotlivec, který slíbil veřejným slibem, že bude vykonávat veřejnou funkci osobně (§69 odst. 4 a §70 odst. 1 zákona o obcích), tak každý hlas ve většinovém hlasování má váhu v jeho odpovědnosti. A aby nebyl zde prezentován pouze náš názor, tak zde na webu uvedeme tento rozsudek NS:
Nejvyšší soud v rozsudku 25 Cdo 1319/2004 došel k závěru, že za škodu způsobenou zastupitelem, radním či starostou se použijí obecná pravidla odpovědnosti za škodu podle občanského zákoníku (89/2012 Sb.). Výkon funkce člena zastupitelstva či radního je veřejnou funkcí (§ 70 zákona o obcích), nevztahují se tedy na ně obecná pravidla odpovědnosti za škodu podle zákoníku práce. Takže celou škodu a ne jen 4,5 násobek hrubé mzdy.
To v praxi znamená, že člen zastupitelstva, radní či starosta, bude odpovědný za škodu, kterou způsobí obci úmyslným či nedbalostním porušením povinnosti. Soukromoprávní odpovědnost zastupitele za hlasování je naprosto výjimečná, protože zastupitel je povinen hlasovat podle svého vědomí a svědomí a obec po něm nemůže soudně vymáhat, aby hlasovat určitým způsobem (s výjimkou zjevných excesů, viz výše). Navíc je absurdní, že by většina v zastupitelstvu schválila určité rozhodnutí a poté odhlasovala podání žaloby proti sobě samé (může to být nicméně aktuální po volbách při změně politického vedení obce). A proto se drží u moci!
V případě radních a starostů jsou postihy častější, protože ti jsou výkonnými orgány obce a předpokládají se u nich větší znalosti záležitostí obce a větší péče. Při posuzování odpovědnosti není ani tak podstatný konečný dopad rozhodnutí, jako spíš to, jestli mu radní věnoval náležitou pozornost, jestli si opatřil potřebné podklady, a to v takové míře, v jaké lze spravedlivě požadovat vzhledem k jeho postavení.
Dále bych chtěl zde připomenout vyjádření z metodického materiálu nejvyššího soudu k odpovědnému zastupiteli, že ten kdo není této péče řádného hospodáře schopen (rozumějte svými vlastními schopnostmi), musí z této situace vyvodit důsledky. Neříká však, že funkci nemůže vykonávat. V podmínkách obcí toto pravidlo znamená, že zastupitel by neměl rozhodovat bez znalosti věci, kterou buď může mít sám ze své vlastní zkušenosti, nebo ji může získat obvykle na základě podkladů získaných od obce (typicky na základě podkladových materiálů pro jednání zastupitelstva nebo rady). Pokud dostatečné podklady pro to, aby se mohl rozhodnout se znalostí věci, nemá, měl by se zdržet hlasování a požadovat jejich doplnění.
Praktické příklady takové odpovědnosti může být např. rozhodnutí Nejvyššího soudu 5 Tdo 827/2012: Zastupitelé prodali obecní pozemky za cenu 3x nižší než byla cena obvyklá, a to i přesto, že byli na tento nepoměr upozorněni opozicí. V takovém případě je nepochybné, že jednali hrubě nedbale. Byli tedy odsouzeni. Závěry tohoto rozhodnutí NS, sp. zn. 5 Tdo 827/2012 „Trestní odpovědnosti každého z členů zastupitelstva obce, který hlasoval pro schválení nevýhodného prodeje nemovitého majetku obce, pak nebrání ani skutečnost, jestliže rozhodoval jako člen kolektivního orgánu obce“.
A další zákonné opodstatnění Vám odůvodníme na tomto webu:
ZÁKONNÉ NORMY – viz TRESTNÍ ODPOVĚDNOST – 1/2 – 2/2 a Analýza NSZ.