V návaznosti na „Úvod“ pokračujeme v našich názorových úvahách, že snaha této uvedené „bandy“ byla a je pouze jediná – udržet se u moci. A proto zde uvedeme několik našich názorů pod jednotlivými částmi na toto téma.
Zde Vás budeme seznamovat s našimi zjištěnými poznatky „opozice“ (z relevantních dokumentů) od roku 2010 ze zastupitelstva obce (ZO). Ne z domněnek, drbů, pomluv či na základě nepodložených odůvodnění.
Prostě s tím, jak se chovala tato „banda“ – většinová koalice zastupitelů obce (úředních osob) kolem bývalého starosty (2006-2018) a současného radního obce Vojtíška.
A k tomuto musíme přičíst i chování úředních osob – pracovníků obecního úřadu (OÚ), u kterých jsme doposud nenašli nic společného s kvalitní prací „nezávislých“ úředníků, a tak jim přidáváme přívlastek „spol.“
Z činnosti této „bandy a spol.“ od roku 2006 do současného roku 2020 nám vychází pouze jediný závěr. Udržet se za každou cenu u moci za pomocí finančních prostředků obce, lží a manipulací. A to vše na úkor obce a nás všech občanů naší obce.
Boj o moc změní každou osobnost. A tuto skutečnost si můžete přečíst v románu od Ladislava Mňačka z roku 1967 „Jak chutná moc“. A podle všech příznaků z chování této „bandy“ nám vychází, že se tímto románem nejspíš inspirovali, což nebylo a není pro naši obec, již dlouhé období od roku 2006, dobré. Ba naopak! Doplatila na to naše obec středisková a také hlavně samotní obyvatelé zde bydlící!
Nejdříve uvedeme zhodnocení knihy „Jak chutná moc“ od odborníka:
Autor vypráví příběh státníka, kde si klade jedinou otázku: „Co způsobilo, že se dokázal v několika málo letech proměnit z živoucího a planoucího bojovníka v charakterovou trosku, v odosobněný sklerotický typ funkcionáře, posedlého už jen sebou samým, svou pozicí, svou mocí? Vášnivě horečně napsaná kniha, líčící nesmírně drastické epizody z let minulých, vyšla poprvé v roce 1967. A přesto je dnes znovu až děsivě aktuální…“
A dále Vás zde seznámíme, jak okomentovali tuto knihu lidí, kteří ji přečetli:
07. 11. 2019, 15:52: Náhody prý neexistují. Dočetla jsem historický román z konců římské republiky, pak přišla na řadu tato Mňačkova kniha a kromě toho vnímám svět kolem sebe – také po jedné revoluci. Co mají společného? Stále je to totéž – jak chutná moc.
03. 08. 2019, 19:53: Příběh jednoho státníka popsaný velmi kriticky. Moc je opojná a jak může vás změnit. Nebo ne? Životní cesta přitom začíná od konce, pohřbem daného státníka.
15. 05. 2019, 9:20: Dlouho jsem si říkala, že bych si měla od Mňačka něco přečíst (je to přece klasika), a pořád jsem to odkládala (protože je to přece omílaná klasika). Chyba, tahle klasika, a věřím, že ani ostatní autorovy knihy, nezestárla. Což je u textu téměř reportážního osvěžující i poněkud trpké, vzhledem k tématu. Obdivuji důslednost, s jakou Mňačko rozebral každou situaci ze všech možných úhlů, sepsal výčet kladů a záporů, výher a ztrát, přiznal i těm, které kritizoval, co jim náleží. Perfektní novinářská práce.
02. 02. 2019, 22:33: Vřele doporučuji. Příběh hrdiny, pána a ikony, která v okamžiku smrti ztratí svůj význam. Když jsem to četl, přišlo mi, že je to o prokletí pomíjivé slávy vystavěné na sebeklamu, tak jasný rys všech komunistických papalášů padesátých a dalších let. Ale při dalším zamyšlení mi došlo, že když odstraníme historické reálie, dá se ten příběh napasovat i na dnešní dobu. Smutně pravdivé.
03. 07. 2016, 20:14: Rozhodně doporučuji ke čtení. Některé pasáže jsou trochu nudnější, ale líbilo se mi, že „příběhy“ o státníkovi nešly chronologicky, ale tak nějak na přeskáčku – pro mě velké plus knihy. Možná, že jsme všichni tak trochu pozlacené vrány.
21. 08. 2013, 22:09: Bohužel obsah a sdělení je stále aktuální a nemám iluze, že ještě hodně let bude. Doporučuji k přečtení.
05. 12. 2012, 20:44: Válečná a poválečná situace přála hrdinům a charakterově správným činům. Nebylo těžké rozlišit dobré a špatné.
Zde můžeme sledovat nástup a praktiky komunistického režimu a proměnu hrdiny v papaláše a pohlavára.
Muž, který byl kdysi rovina, ale s postupem času a centralizací moci v jeho osobě začíná sledovat pouze osobní a čistě politické zájmy.
Každý krok je vabank, každý krok má za cíl upevnit svoje postavení. Cíl? Prostě mít moc. Proč? … no … Protože víc je více než hodně.
22. 07. 2012, 8:15: Popis kariéry komunistického pohlavára očima jeho dávného přítele a fotografa. Nenasytnost mocí jako hlavní téma – že by vám to něco připomínalo?
04. 07. 2012, 18:35: Výborný politický román. Filosofie moci zakomponovaná do působivého příběhu. Moc jako prostředek, moc jako cíl. Že moc korumpuje? Přečtěte si to!
Proto jsme přesvědčení, že všechny výše uvedené znaky (např. mocenské a korumpující), praktikuje tato „banda“v naší obci, které popíšeme na tomto webu.
A jelikož nechceme skončit jen u úvah, i proto tento web, aby lidé věděli a nezapomněli a hlavně aby se vědělo!
Jelikož jsme lidské osobnosti a v návaznosti na pořekadlo, „100 lidí = 100 názorů“, „100x opakovaná lež se chová jako pravdivé přesvědčení“, tak proto jsme Vám zde výše uvedli názory i osob, kteří si tuto knihu přečetli a nebáli se v krátkosti k tomu sdělit svůj názor.
Snad uznáte názor i jiných, nezávislých, sečtělých lidí, že tato problematika je stále aktuální, což je smutné, ale pravdivé, jak uvidíte v našem případě.
Tato „banda“, neboli hrstka samo vyvolených a jediných spravedlivých, podle toho, jak se chová, se má velmi dobře neboť parazitují na obci a na ostatních občanech.
Proč? Protože využívají lidské povahy k udržení moci a spoléhají, že obyčejní lidé se bojí a mají obavy se nahlas ozvat a veřejně promluvit. A tím jim mlčky vystavují bianko směnku pro neomezené rozhodování o finančních prostředcích a o majetku obce ve prospěch hrstky těchto samo vyvolených a jejich stoupenců, na úkor nás většiny bydlící v naší obci.
A TOTO ZDE CHCEME ZMĚNIT.
A TOTO ZDE BUDEME CHTÍT DŮKAZNĚ PROKÁZAT.